Hned na začátku musím přiznat, že tuhle řeku si rozhodně nemůžu odškrtnout z listu. Hodila jsem si na ní parádní krysičku, po které se moje sebevědomí plazilo tak nízko po dně, že jsem se radši rozhodla utéct z kaňonu. Musím ale uznat, že asi tak v půlce cesty do šíleného kopce mi došlo, že by bylo lepší pochytat si zbytky svého sebevědomí a jet dál. Takže příště celé.
A tady je sestříhané video od Vojty Hejtmánka z Rocks and Water production
No comments:
Post a Comment